Není to dnes poprvé,bohužel ani naposledy,kdy zasáhla mě lítost,smutek a prázdnota.Jak já přála bych si vrátit čas.Kéž bych to mohla zastavit nežli to začalo,to nesmyslné pomlouvání a zbytečné odlučování srdcí s dušemi.Kdybych se zalíbila jen jednomu,teď bych nejspíš byla šťastná.Štěstí je ta cennost,kterou nachází jen malá skupinka lidí,kteří umí život pořádně žít.Ale já do té skupinky nepatřím já nežiji,já pouze existuji.Je to realita,ale co to vlastně znamená ,je to jen ubohé slovo mezi tisíci dalších.Pro mě život nekončí smrtí,ale začíná.Radši umřu pro něco,než abych žila pro nic!!!
